+420 385 520 561 vklinika@klinika-vltava.cz

celkové obtíže – apatie

Apatie

 Apatie je stav vědomí, kdy je snížené vnímání zvířete a reakce na okolní podněty; za apatii se často považují i stavy, kdy zvíře nejeví zájem o hru, krmení  a běžné denní aktivity; tyto stavy doprovází v podstatě všechny nemoci a záleží na ostatních projevech a nálezech, ty totiž více určují mírů závažnosti a nutnosti veterinární prohlídky

  • přístup k apatii je vždy komplexní, není vhodné ji podceňovat; v případě těžší apatie jsou často vhodná další pomocná vyšetření – np. vyšetření krve, zobrazovací metody atd.
  • apatie je většinou to úplně první čeho si majitel všimne – protože se jedná o změnu v chování, která často patrná již při prvním kontaktu; jelikož je to jen symptom je dobré někdy chvíli zvíře pozorovat a zjistit jaká je situace v určitých konkrétních funkcích
  • jestliže zvíře pije a přijímá potravu, jaká je stolice, jak močí, jestli toleruje běžnou zátěž apod., protože to jsou ty další důležité informace pro lékaře

K apatii přistupujte obezřetně, není dobré ji podceňovat, ale ani přeceňovat. Před příchodem k veterinárnímu lékaři si zjistěte co nejvíce informací ohledně toho jak zvíře funguje nyní a v předchozím období. Jestli v poslední době np. více nepije, nemívá občas průjmy, nehubne, nedostávalo nějaké léky nebo preventivní přípravky (np.protiparazitární apod.), u fen kdy naposled hárala. V případě, že již bylo zvíře ošetřeno na jiném pracovišti mějte sebou výpis ze zdravotní karty ošetřujícího lékaře.

  • U pacientů s apatií můžeme využít kromě klinického vyšetření:
    • odběr krve pro hematologické a biochemické vyšetření
    • sonografické vyšetření
    • rentgenologické vyšetření
    • hospitalizaci pro infuzní terapii, aplikaci léků nebo lékařský dohled
    • odběry vzorků pro laboratorní vyšetření (moč, stolice, krev atd.)

celkové obtíže – kolapsy

Kolapsy

Kolaps je situace, při které dojde ke „zhroucení“ určitých funkcí organizmu, většinou je doprovázen sníženým nebo ztraceným vědomím, zhoršením pohybových schopnosti, někdy i k dušnostem, pomočení nebo pokálení; příčinou kolapsu může být řada důvodů – může být následkem traumatického zranění mozku nebo hypoxie (např. kvůli mrtvici nebo oběhové nedostatečnosti), následkem intoxikace, mezi nejčastější patří:

Synkopy

  • jde o symptom (příznak); dojde při něm k náhlé, krátkodobé ztrátě vědomí, úprava vědomí je spontánní, úplná a obvykle také rychlá; nejčastěji je příčinou nedostatečné prokrvení mozku a důvodem často kardiologická příčina, jde o stav velmi závažný a nutná včasná diagnostika, první pomoc je spíše v zvukovém a tělesném kontaktu se zvířetem a zajištění klidu, až poté následuje veterinární ošetření

Poúrazové stavy

  • vyžadují neodkladnou veterinární prohlídku, se zvířetem je potřeba manipulovat velmi opatrně z důvodu možného zhoršení poranění a opatrnost je potřeba i z hlediska možného výskytu změn v chování – np. agresivity z důvodu otřesení a bolestivosti

Intoxikace

  • otravy jsou velmi komplikovanou situací, jelikož je velmi komplikovaná laboratorní diagnostika a pouze u mála toxinu jsme schopni je určit pouze podle klinických projevů na zvířeti; léčba je tudíž často symptomatická – snižuje symptomy, které toxin vyvolává, a dále podporující základní životní funkce a vylučování toxinu; daleko častěji způsobují jedy projevy stimulační – dezorientace, slinění, neklid až křeče, ale jsou i takové které mají tlumící efekt; v případě zjištění, že zvíře přijalo toxin je nejlepší pokusit se snížit jeho množství přijaté tělem – np. vyvolat zvracení, provést koupel zvířete apod.

Kolapsové stavy patří mezi závažné zdravotní situace a vyžadují veterinární prohlídku. U některých je potřeba, aby ošetření bylo neodkladné, u jiných může být určitý odklad – viz synkopy, jelikož se jedná spíše o dlouhodobější záležitost. Ošetření takového pacienta je komplexní s přihlédnutím k aktuální situaci, jelikož někdy nadměrná manipulace se zvířetem může vést k zhoršení stavu – np. srdeční selhávání u koček.

celkové obtíže – Křeče

Křeče

 

Křeč je nefyziologický stav, kdy dochází k nadměrnému či dlouhodobému stahu svaloviny; mechanismus vzniku křečí tkví v inervaci svalů, konkrétně ve vyšší dráždivosti nervů či neustálému dráždění nervových synapsí různými mediátory, křeč může postihovat jeden sval nebo celé svalové skupiny, ve veterinární medicíně se setkáváme hlavně s křečí celých svalových skupin ne-li celého těla, tyto stavy jsou vždy velmi rizikové a vyžadují co nejdříve vyhledání veterinárního lékaře.

Křeče můžeme rozdělit dle postižených svalů:

  • křeč hladké svaloviny – týká se vnitřních orgánů (hlavně střeva) – projevuje se jako bolestivost břicha (kolika), hlavně při zažívacích obtížích
  • křeč příčné pruhované svaloviny – svaly trupu a končetiny – projevuje se nejčastěji kulháním, nahrbením nebo ztuhnutím

V této kapitole se zaměříme na křeče celého těla jako součást jiných onemocnění:

Primární epilepsie

  • můžeme ji rozdělit na epilepsii symptomatickou – kdy je příčinou záchvatu jiné onemocnění mozku a na epilepsii idiopatickou – bez prokazatelného onemocnění mozku

Sekundární epilepsie

  • je způsobená onemocněním jiných orgánových systémů než mozku, zde je velmi důležitá diagnostika – zjištění primární příčina a následně její cílená léčba, jelikož záchvaty jsou pouze projevem jiné nemoci

Intoxikace

  • více také na https://cit.vfu.cz/vettox/
  • otravy jsou velmi komplikovanou situací, jelikož je velmi komplikovaná laboratorní diagnostika a pouze u mála toxinu jsme je schopni určit pouze podle klinických projevů na zvířeti; léčba je tudíž často symptomatická; v případě, že zvíře po intoxikaci má již křečové stavy je většina toxinu již v krvi a nelze již ovlivnit přijaté množství jedu, léčba je cílená a symptomatické, dle možnost stanovit typ toxinu

Jiné příčiny

  • z dalších příčin křečových stavů: nízká hladina cukru nebo vápníku v krvi, postižení jater, infekční nebo zánětlivé onemocnění nervové soustavy, úrazy hlavy, vrozené vady – np hydrocephalus, nádor nebo cévní poruchy mozku

V přístupu ke zvířeti v celkové křeči je potřeba zachovat klid, v první fázi je potřeba zajistit, aby se zvíře neporanilo. Většina jednotlivých záchvatů trvá tak krátce, že podávání léčiv v podobě tablet nestihne účinkovat. V případě delšího záchvatu je vhodné podání léčiv formou tzv. rektálních tub nebo injekční formou přímo do žíly. Veterinární ošetření je třeba ihned vyhledat pokud generalizovaný záchvat trvá déle než 5 minut nebo se sdružuje do skupin, protože hrozí přetěžování a poškození mozku i jiných orgánových systémů. Přístup veterinárního lékaře je v první fázi zaměřen na zastavení záchvatu a následně na diagnostiku příčiny křečí. U mnoha zvířat může majitel pozorovat určité změny v chování ještě před nástupem vlastního záchvatu (prodromální stadium, aura). V těchto případech se doporučuje kontaktovat takového jedince a snažit se jej zklidnit. U mnoha zvířat lze tímto způsobem přicházející záchvat zažehnat.

Diagnostika generalizovaných křečových stavů:

  • opakované klinické a neurologické vyšetření
  • odběr krve a vyšetření všech parametrů souvisejících s křečemi
  • specializované neurologické vyšetření včetně vyšetření mozku pomocí CT/MRI
  • následně odstranění příčiny nebo nasazení léků, případně ponechání bez léčby v případě jednorázového záchvatu nebo nízkého výskytu křečí

 

celkové obtíže – Úrazy

Úrazy

 

  • jsou velmi komplexní skupinou zdravotních obtíží; vždy jsou způsobené vnější příčinou, která působila na tělo zvířete
  • druhy úrazů závisí na druhu zvířete, na plemeni, věku, ale také na životním prostředí, ve kterém zvíře žije; střety s vozidlem jsou příčinou jak ve městě tak na venkově, zato specificky například pády koček z velkých výšek v bytových zástavbách měst, uvíznutí ve ventilacích či přehřátí v uzavřených vozidlech na parkovišti, v méně osídlených oblastech potom bývají časté tržné či řezné rány, kdy pes či kočka překonává různé ploty či kůlny a samozřejmě také následky jejich vzájemných šarvátek
  • mezi ty nejčastější poranění patří pokousání; zatímco u koček jsou rány prvotně často nenápadné, o to závažnější může být následná infekce; u psů bývají kousné rána často rozsáhlejší a můžou mít i velmi závažný charakter, obzvlášť nebezpečné jsou poranění při velkém velikostním rozdílu plemen
  • velmi závažné jsou vždy střety s autem, jelikož zde působí na tělo zvířete velká energie; často tyto poranění mívají závažné následky ve formě zlomenin končetin nebo poranění páteře, někdy jsou následky smrtelné
  • k drobným úrazům přistupujte jako u lidí, ránu je vhodné očistit – u zvířat ostříhat/oholit srst v okolí, provést dezinfekční oplach rány; samozřejmě záleží na velikosti a typu poranění i na znalosti jak poranění vzniklo

 

 

celkové obtíže – Nádory

Nádory

 

  • Onkologie je obor vnitřního lékařství, který se zabývá prevencí, diagnostikou a nechirurgickou léčbou nádorových onemocnění. Pro naše účely zde budeme pojednávat i o chirurgickém řešení, které je u zvířat v terapii nejčastější metodou volby. Bohužel i u zvířat se udává, že se zvyšuje výskyt nádorových onemocnění.

  • V onkologii je řada otázek stále nezodpovězena. K možným příčinám vedoucím k vývoji u zvířat se řadí genetické faktory, chemické faktory (pesticidy, herbicidy), fyzikální faktory (sluneční záření, radiace), hormonální faktory (vnitřní a vnější hormony), virové infekční faktory (papillomavirus, retrovirus, FeLV, FIV) a další. Riziko výskytu se zvyšuje s věkem zvířete. Neexistuje však věk, který by vylučoval možnost výskytu nádorového procesu.

  • Důležitou části onkologie je prevence a diagnostika. Prevence je vždy nejlepší, ale ve veterinární medicíně je přece jenom omezená. Jednou ze známých forem prevence je ovariohysterektomie ve vztahu k prevenci nádorů mléčné žlázy. Diagnostika je založena většinou na viditelném nebo hmatatelném nálezu útvaru, dále pak na cytologickém a histopatologickém vyšetření vzorku, občas pak na nepřímých nálezech v krvi.

  • Léčba onkologických problémů může mít několik podob: chirurgie, chemoterapie, ozařování, paliativní péče. Jednotlivé typy léčby se mohou i kombinovat. Nejčastějším typem léčby je na našem pracovišti chirurgická léčba. Principem je odstranění nádorového procesu z těla. Chemoterapie je metodou při níž se do těla vpraví injekčně nebo infuzní cestou látky, jejichž účinkem je zastavení růstu nádorových buněk. Tento efekt je nespecifický, takže postihuje i zdravé buňky.

  • Různé typy nádorů jsou odlišně citlivé k chemoterapii. Ozařování (radioterapie) se využívá především k léčbě nádorů citlivých na záření. Cílem je zničení nádoru a co nejmenší poškození okolní zdravé tkáně. Tam kde dosavadní metody léčby nejsou možné nebo pro majitele nedostupné, poskytuje se zvířeti paliativní péče.

  • Cílem je udržet co nejvyšší kvalitu života. Péče tedy spočívá především v účinném tišení bolesti, zajištění dostatečné výživy, řešení omezujících komplikací a v neposlední řadě i v zajištění psychické pomoci v případném rozhodování o možnosti eutanazie.

 

 

Pošlete nám zprávu

Navštivte nás

Otavská 1453, 370 11 České Budějovice

Zavolejte nám

+420 385 520 561