+420 385 520 561 vklinika@klinika-vltava.cz

Patří mezi velmi často se vyskytující onemocnění. Na produkci slz se podílí slzná žláza umístěná ve třetím víčku, druhá slzná žláza je umístěna v oblasti horního víčka a důležitou složku slzného filmu produkují i žlázky umístěné na okrajích dolních a horních víček. V případě, že dojde ke změně ve složení anebo snížení produkce slzného filmu, objeví se problém. Příčinou syndromu může být genetika / velmi často dědičné onemocnění, např. naháči, bulteriéři, angličtí buldoci, kavalír charles španěl aj./ autoimunitní onemocnění / vlastní destrukce slzné žlázy/, chirurgické odstranění třetího víčka, neurologická příčina aj.

Postižené oko doprovází časté hnisavé výtoky, oko se jeví menší, na víčkách se objevují zaschlé šupiny hnisu. Spojivka je zarudlá. (obr. 1) 

Na stejné straně, na které se nachází oko postižené KCS se objevuje suchá nosní houba, důvodem je nedostatečná produkce slz.

Pokud trvá KCS několik měsíců až let, usazuje se na rohovce pigment, který zabrání průhlednosti rohovky a pes přestává vidět. Možným řešením je operace, kdy se odstraní poškozená rohovka, ale současně s touto operací je nutné provést i přemístění slinné žlázy do spojivky dolního víčka , abychom zabezpečili zvlhčování rohovky, jinak se pigment ve velmi krátké době usadí znovu. (obr. 2,3)

Diagnostika se provádí na základě vyšetření pomocí Schirmer testu/STT 1/. Za okraj dolního víčka se přiloží papírové proužky se stupnicí a měří se produkce slz za jednu minutu. Normální hodnoty jsou nad 15mm za minutu, hodnoty pod 10mm za minutu je podezření na KCS pokud je v kombinaci s příznaky KCS, hodnoty po 5mm za minutu je závažná KCS. Jako doplněk diagnózy se provádí test STT 2 za použití lokální anestezie a test za použití barviva fluoresceinu/TBUT/ .

Léčba spočívá v dlouhodobé aplikaci přípravků nahrazujících slzy. Aplikace se provádí několikrát denně. Používají se kapky, masti a gely na bázi carbomeru, hyaluronové kyseliny, vitamínu A aj. Léčba se doplňuje místní aplikací ciclosporinu v podobě kapek nebo masti. Možnost je i lokální použití tacrolimu, ale jeho cena je poměrně vysoká. Pokud se nedaří zvládnout přidruženou bakteriální infekci používají se lokálně antibiotika.

Velmi efektivním řešením je přemístění vývodu slinné žlázy do spojivky dolního víčka. Oko je pak zvlhčováno slinami místo slz. (obr. 4)

Oko před operací. (obr. 5)

Spojivka po operaci, vývod slinné žlázy se umísťuje před třetí víčko do spojivky dolního víčka. Stehy jsou samovstřebatelné. (obr. 6)

Stehy v dutině ústní jsou také nevstřebatelné a uzavírají ránu v dásní po vyjmutí slinné žlázy. Vývod slinné žlázy se po vyjmutí protahuje pod kůží pysku do spojivky dolního víčka. (obr. 7)

Jelikož se jedná o genetické onemocnění nejsou zvířata doporučována k dalšímu chovu.