Veterinární služby – Anesteziologie
Anestezie představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnuti lepší péče. Je možná i kombinace celkové a lokální anestezie během jednoho zákroku.
-
- lokální anestezie – působí jen na periferní nervy nikoli na centrální nervovou soustavu, a to od jejich výstupu z míšních kořenů až po terminální zakončení. Nejčastěji se využívá lokální anestezii topickou (povrchovou, slizniční) – spočívá v aplikaci anestetika na povrch, který je třeba znecitlivět a infiltrační – využívá infiltrace po vpichu přímo v místě operačního zákroku, např. vynětí malých kožních afekcí (bradavic apod.)
- TIVA (totální intravenózní anestezie, úplná nitrožilní anest.) – anestetikum se zavádí do žíly, odkud je krví zaneseno do cílového orgánu – mozku. Rychlý nástup anestezie je dán vysokým prokrvením mozkové tkáně. Rychlé probouzení je pak důsledkem přerozdělení anestetika nejdříve do tkáně svalové a sekundárně i do tkáně tukové (tzv. primární a sekundární odliv). Nejčastěji jsou nitrožilní anestetika užívána k vedení anestezie pro krátké operační či léčebné výkony.
- úplná injekční anestezie – anestetikum se podává injekční aplikaci do svalu, má delší dobu nástupu a předem danou dobu trvání, kterou již nelze zkrátit (její délka může být ovlivněna individuální metabolizací konkrétního pacienta)
- úplná inhalační anestezie – v dnešní době je nejběžněji využívanou formou uspání pacienta anestezie inhalační. Inhalační anestetika se zavádějí vdechováním do dýchacích cest a plic pacienta. Odtud přestupují v plících do krve, která je distribuuje k mozku a dalším orgánům. Rychlost nástupu anestezie je poměrně rychlá, je ale ovlivněna konkrétními podmínkami. K vedení anestézie se používá směs plynů obsahující kyslík s isofluranem nebo s kombinací isofluran/oxid dusný. Isofluran je ve směsi hlavním inhalačním anestetikem. Po ukončení přívodu anestetik jsou tato částečně v nezměněné formě vylučována plícemi (vydýchána), částečně procházejí biotransformací v játrech a jejich metabolity jsou vylučovány ledvinami, částečně i žlučí. I přesto patří inhalační narkóza k jedné z nejšetrnějších narkóz, která v obvyklých dávkách minimálně ovlivňuje činnost srdeční a funkci jater a ledvin. A je proto doporučována pro starší pacienty, nemocná zvířata nebo pro dlouhodobější zákroky.