Veterinární služby – Dermatologie

Kožní onemocnění patří mezi častá onemocnění naších pacietnů. Udává se, že zejména v teplejším období roku představují 20 – 50 % našich pacientů. Specifikem kožních onemocnění je možnost přímého vyšetření zrakem a pohmatem, což je oproti jiným orgánovým systémům značná výhoda. Současně lze velmi jednoduše odebírat vzorky k dalšímu laboratornímu vyšetření, od jednoduchého kožního seškrabu až po kožní biopsii. Nevýhodou kožních obtíží je, že mohou být pouze sekundárním projevem nemoci jiného orgánového systému.

V dermatologii provádíme:

• • diagnostiku svědivosti, ztrát srsti (lysivosti, línání)
  • diagnostiku kožních útvarů
  • diagnostiku hormonálních dermatóz
  • terapii parazitárních a mykotických obtíží
  • základní vyšetření kožních stěrů a seškrabů na laboratorním mikroskopu
  • zajištíme odběr vzorků pro laboratorní cytologii tzv. tenkojehelnou aspirační biopsii a v celkové narkóze odebíráme biopsii kůže nebo vzorek z kožního útvaru pro laboratorní histopatologické vyšetření
  • komplikovaným kožním pacientům jsme schopni zajistit specializované kožní vyšetření u dermatologa specialisty
  • chirurgické řešení kožních nádorů a patologických útvaru zevního zvukovodu

K dermatologii řadíme i problémy zevního zvukovodu:

• • provádíme vyšetření zvukovodu otoskopem Heine, v komplikovanějších případech rigidním endoskopem Storz
  • provedeme ušní výtěr a zajistíme jeho laboratorní mikrobiologického vyšetření

Něco z praxe:

Častým onemocněním postihující hlavně bohatě osrstěná zvířata především v letních měsících je akutní mokvavá dermatitida (hot spot). Zvíře si škrábe, kouše nebo odírá určité místo na těle v důsledku lokální bolestivosti nebo pocitu svědění. Uplatňují se zde zejména alergie na bleší kousnutí,  zevní parazité (klíšťata), problémy s paranálními váčky, cizí tělesa, povrchová poranění, zánět zevního zvukovodu a další. V důsledku až maniákální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, lysého a mokvavého ložiska, které je silně svědivé.

Onemocnění vzniká nejčastěji v teplém a vlhkém počasí, kdy nedochází k dostatečné ventilaci kůže. Pokud není rychle zahájena léčba, proces se šíří do okolí. V důsledku hrubé traumatizace a akutní bakteriální infekce se může onemocnění šířit i na chlupové folikuly, případně ještě hlouběji.

S léčbou by se nemělo otálet. Okolí mokvavého procesu ostříháme a lézi vyčistíme jemným dezinfekčním roztokem. Dále lokální léčba probíhá v aplikací antiseptických šamponu nebo roztoku s obsahem kortikoidů. Pro přerušení bludného kruhu svědivosti a autotraumatizace se často podávají kortikoidy i celkově. Pokud je rozsah postiženého místa větší nebo zánět postihuje hlubší vrstvy kůže podávají se rovněž zvířeti celkově antibiotika.

Onemocnění má dobrou prognózu. K recidivám však dochází pokud se primární příčina vedoucí k onemocnění opakuje nebo přetrvává.