+420 385 520 561 vklinika@klinika-vltava.cz

Veterinární služby – Urologie

Klinické vyšetření močového systému je omezeno na palpační vyšetření dutiny břišní (zde hlavně močového měchýře, případně ledvin) a vyšetření vyústění močové trubice. Proto je důležitým prvkem v diagnostice urologických obtíží anamnéza a pomocná vyšetření. Zde využíváme hlavně vyšetření moči – ambulatní nebo laboratorní, sonografické a rentgenologické vyšetření.

 

Obavy z onemocnění uropoetického aparátu můžete mít pokud u Vašeho zvířete pozorujete:

    • časté nutkavé močení
    • močení s příměsí krve
    • bolestivé močení
    • únik moči nebo krve mimo období močení
    • inkontinenci moči
    • neschopnost se vymočit

Tyto projevy jsou typické hlavně pro onemocnění dolních močových cest. U onemocnění horních močových cest (ledvin) se přidávají často i celkové zdravotní obtíže: horečky, apatie, hubnutí atd. 

Provádíme kompletní diagnostiku a řešení obtíží uropoetického aparátu:

    • diagnostika zánětů močových cest – horních močových cest – záněty ledvin a dolních močových cest – záněty močovécho měchýře a močové trubice
    • diagnostika močových kamenů a močového písku
    • provádíme sonografické a rentgenologické vyšetření močového aparátu, v indikovaných případech i kontrastní vyšetření
    • provedeme orientační vyšetření moči testačním papírkem v ambulanci a zajistíme kompletní vyšetření moči v laboratoři
    • chirurgickými postupy jsou hlavně cystotomie (operace na močovém měchýři), uretrostomie čili umělý funkční vývod močové trubice na povrch břišní stěny (nejčastěji u samců v důsledku zužení močových cest z důvodů penilní kosti), vyjímečně i zákroky na ledvinách (np. nefrektomie).

Něco z praxe:

Záněty dolních močových cest patří mezi nejčastější obtíže močového systému. Většinou jsou příčinou infekce, občas mohou být stejné projevy u močových kamenů nebo neoplazii dolních močových cest.

Infekce způsobují bakterie, které se retrográdně proti proudu moči dostanou přes močovou trubici do močového měchýře. Vznik zánětu závisí na jedné straně na virulenci bakterii (typu a síle bakterií), na druhé straně rezistenci hostitele a stavu jeho obranných mechanismů. Mezi obranné mechanismy močového systému patří: normální močení (optimální hydrodynamika, frekvence a úplnost vymočení), vhodné anatomické struktury, které zabraňují návratu toku moči do močového měchýře, slizniční bariéra, antimikrobní vlastnosti moči.

Při vzniku zánětu dolních močových cest majitelé nejčastěji pozorují nucení na močení (tenezmus), příměs krve v moči nebo otížné močení. Proces močení může být natolik nepříjemný, že ho může doprovázet hlasový projev zvířete. Tenezmus může přetrvávat i na konci močení, přestože je močový měchýř již prázdný. Často lze ke konci močení pozorovat zesilující červenání moči v důsledku větší příměsí krve. Všechny zvířata však nemusí vykazovat tyto dramatické příznaky a začátky problému mohou být přehlédnuty. Klinické vyšetření je nenápadné a může zjistit zvýšenou citlivost při palpaci břicha v oblasti močového měchýře a zesílenou stěnu močového měchýře. Rovněž sonografické vyšetření nepřinese kromě případně zesílené stěny močového měchýře další výrazné nálezy. Nepřímé nálezy přinese i orientační vyšetření moči.

Terapie je založena na podávání vhodných antibiotik. Někdy lze v prvních dnech ulevit podáním protizánětlivých léků, které zmírní bolestivost a nepříjemné pocity doprovázející zánět. V případě recidivujících zánětu nebo při špatně odpovědi na léčbu lze provést mikrobiologickou kultivaci moči se stanovením citlivosti na antibiotika..